Veřejnoprávní medium „kurví“ výrazy pro denní čas
Není netristní,pokud rozhlasový moderátor v půlsedmé - již setmělého večera v průběhu zimy - zdraví posluchače (a hosta pořadu) dobré odpoledne. Ve veřejnoprávním rozhlase (asi i televizi) se běžně dopoledne nazývá ráno - poledne odpolednem - večer odpolednem - noc večerem...Rozhlasáci výraz pro poledne významově posunuli na okamžik,kdy takzvané pravé poledne odbíjí. Minuta po polední znělce již má být odpolednem...!! (Obdobně půlnoc...) Bez ohledu nato,že za letního času (převládajícího 7měsíců v roce) je 12.hodina nepravým polednem: začátkem poledne (11 hodin). Ještě je pochopitelné,když se třebas o deváté dopolední promluví - v nezpravodajském nezábavném pořadu - jako o (pozdním) ránu,když nejsme všichni „skřivani“,ale rozmetat obecné pochopení výrazů pro denní doby,není přijatelné. Nejde vůbec o prkotinu v masově šířeném nedorozumění: zvrhlé dělení denního času se promítá do předpovědí počasí,za něž Český rozhlas meteorologické službě jistě něco platí. Prognóza počasí se stěží naplní,když se směšuje poledne s odpolednem,neb odpoledne s večerem. Meteorologové obvykle neudávají čas příchodu meteorologického jevu v hodinách,ale právě v zažitých názvech denních dob. Někteří meteorologové se zvrhlému posunu denních dob sice vyhýbají,ale má snad posluchač sledovat,kdo předpověď zpracoval,nechce-li být uveden v omyl ? Komu a čemu prospívá ono překrucování názvů denních dob ?!