Není fuk: zda sešlapaná či nepomačkaná
Bez (transparentní) národní anke(deba)ty,natož celostátního referenda,vládní technokrati v přítomnosti prosazují (mimo zřízení dalšího Národního parku) zavedení záloh na nápojové plechovky a petky. Prý systém zálohování funguje dva roky na Slovensku. Nebere se v potaz,že Slováci mají odlišný systém třídění nesměsných odpadů. A pravděpodobně se na Slovensku nezálohují plechovky !!
Zálohovací systém by se měl týkat nealkonápojů v plastových lahvích a plechovkách o objemu 0,1 až tři litry - i nápojů do 15procent alkoholu. Výjimku v zálohovaní budou mít obaly od mléka a mléčných výrobků,nápojů přes 15% alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů: referuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP)... Technokraty neděsí,že se dodnes balí nápoje do jednodecovek,tedy se zákaz nepřipravuje. Nejméně dvacet let obchodníci byly nuceni prodávat v jednorázových obalech,takže výsledkem je civilizační mizérie. Nejkřiklavější konzumní návyky (třeba jednorázové brčko) dříve zákaz postihl,avšak jogurty (a další mléčné výrobky),pod kterými „praskají“ pulty obchodů,a na něž běží v televizích dotěrné reklamy,se bez debaty zálohování mají vyhnout.
Petky se coby neprodělečná surovina v kontejnerech směšují s dalšími četnými obaly potravin a pochutin (sáčky z PP),což znesnadňuje dotřídění. Potíží v Česku není dosavadní nedokonalý způsob zpětného odběru petek,ale přemíra balených nápojů: v zemi obvykle s výbornou „kohoutkovou“. S tím nedostatečná kapacita recyklačních linek,absence (energetického) spalování odpadků v mnoha krajích,za ubývání průmyslových provozů třeba na přetavování kovů. MŽP - se zdánlivě „bohulibým“ záměrem (je klíčové,aby se odpad co nejčastěji využíval jako zdroj) - usiluje pobořit praxi třídění v Česku,která je vesměs akceptována a nějak již směřuje k lepším (enviromentálním) zítřkům. A není pochopitelné,proč MŽP pomíjí plechovky od sterilovaných potravin,včetně konzerv pro domácí mazlíčky. Ministerští úředníci se mají - za vysoké platy - zabývat další zbytnou agendou,pokud MŽP plánuje: Cenu zálohy stanoví vyhláška. Jakoby si obchodníci s výrobci nemohly dohodnout výši záloh bez vrchnosti.
4kačky za petku (plechovku) - o korunu více než na skleněné lahve - má být příhodná paušální záloha. MŽP přehlíží nejen rozdíl mezi plechem (hliníkem) a plastem,ale i fakt,že (re)cyklení skla je - už jenom vzhledem k jeho násobné hmotnosti - energeticky náročnější. Má se také zálohovat stejně čtvrtlitrový obal jako 2,5litr…! Buď by se za malý obal měla vybírat vyšší motivační záloha k jeho vrácení,anebo by se drobné obaly měly ponechat sběru do kontejnerů či pytlů,lze mít zato. Shodu na třídění odpadů sabotuje menšina obyvatel,přičemž není bez zajímavosti,že až okázale uživatelé objektů v chatových osadách. Asi ze vzdoru,že musí platit za odpady dvojitě (doma i na „venkově“).
Problémem v Česku je přemíra balenosti: mimo nápojů odnedávna též uzeniny (už se nejí z „papíru“,ale z nelahvové petky). 180kg plastů (na osobu) se ročně upotřebí (v EU)...I „díky“ plastům skládky v Česku jsou přeplněné a emisně škodlivé: směsný odpad se naprosto běžně vkládá do plastikových sáčků a tašek. Za obé se v obchodech již platí (nejsou „zdarma“),ale nikoli za tenounké sáčky,které se hojně používají k ledasčemu. Sáčky vlastně nejsou vítány ve žlutých kontejnerech - na rozdíl od petek-,ale jsou s námi do smrti. Většina super(hyper)marketů nebrání kupování pečiva do vlastního obalu,ale pekařství to mají za velmi nehygienické často dosud,proto strčí do sáčku i jeden rohlík. Sáčíčky putují na skládky,i poněvadž některé prodejce neopustila manýra strkat zabalené zboží ještě do sáčku. Kupříkladu obchodní řetězec prodává grilovaná kuřata,která balí do neprodyšného „sáčku“ (na něm viditelná informace spotřebiteli o funkční zvláštnosti obalu,za nějž připlácí): zákazník se doslova musí prosit,aby kuře nebylo zabaleno zbytečně nadvakrát...
Technokrati v Praze nepochybují,že poddaní strpí,pokud nebudou moci odnášet k recyklaci nesešlapané petky (plech). Slovy MŽP: Při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu s etiketou a EAN kódem bude částka vrácena. Petka se deformuje po jejím vyprázdnění bez nesnází (etiketa se odrhává),tedy lpět na vracení nepomačkaných,je nesmysl. (Beztak někdo sešlape petku v obchodě,aby byla skladnější.) Vrátit hliníkovou plechovku nepoškozenou,je-li hravě promáčknutelná,dozajista popírá všední realitu. Aspoň na to máme být dotazováni v referendu,nevyžaduje-li to chápat expertýzu.
Vracení „neposkvrněných“ obalů přinutí větší část obyvatelstva k nakupování s automobilem. Stěží na kole či v MHD se petlechovky nezdeformují. Někteří budou vlastně prodejci okrádáni,poněvadž zálohy jim propadnou. Turisté a nomádi v krajině,která nemá kontejner na každém kilometru,budou nevratitelné petlechovky odhazovat,ač původně půjde o úmysl je uskladnit,aby obaly nepřišly k úhoně.